Proč přísel jsi, ó, bratře, ke mně,
když od hlíny mě peruť zdvihá,
když pod nohou mně mizí země
a otvírá se nebes kniha!
Má Sestra v mé se oči dívá,
kol rtů zřím její úsměv sladký,
pták štěstí v srdci píseň zpívá –
ó, bratře, nechci k zemi zpátky!
Ó, bratře, nechci v lidská města,
kde moje hruď tak těžce dýchá –
má v stopách Sestry vede cesta,
kde Velký Vůz se šine zticha.
My usednem’ v něj vedle sebe,
jak prorok ve vůz dávné zkazky –
a zaveze nás v brány nebe
po bílé cestě naší lásky...