Sletují se tažní ptáci,
mračna táhnou popelavá –
cosi v dálku se mi ztrácí,
cos' mi v dálce s Bohem dává.
Nevím co, jen stesk mne jímá,
v prsou dme se citů příval,
očima jak slzavýma
kdosi za mnou by se díval.
Smutek pro něj táhne hlavou,
duše cítí, vše že ztrácí –
pod oblohou popelavou
sletují se tažní ptáci...