Skip to content
1864–1952

SEN. (VII.)

Adolf Černý

Tím poznáním můj světlý minul sen... Tvou bílou ruku držel jsem v své dlani – jak lidé snu Tvůj zrak byl zanícen, jak jejich Tvé mne hřálo usmívání.

A když jsem v duši Tvou se ponořil, zřel, dobrota jak perlou v ní se blyští – rád uvěřil jsem, že jsem s Tebou byl kdes na ostrově dalekého příští...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
SEN. (VII.) · Adolf Černý · Poetry Cove