Ó vím již – k Tobě jsem se obrátil –
kam zanesla’s mne svými perutěmi:
toť od věků je ždaný lidstva cíl,
toť Království je dobra na té zemi!
Toť ostrov, k němuž lidstvo trpící
od první ducha jiskry směřovalo –
však než ho stihlo se svou lodicí,
dřív tisíckráte v bouřích ztroskotalo...
Na moři šírém, moři krvavém,
jež hrozné vášně pozvedaly v hory –
kde člověčenstva hvězdy v letu svém
tak hasly v hlubinách jak meteory...