V Tvých tichých očí záření
já přístav najdu pro svou loď,
až jitro mé se zrumění
a Ty budeš mé duše choť.
Já vesla pustím ze dlaní
a loďku nechám kolébat –
v Tvých milých očí svítání
můj příští den mně bude plát.
A z tiché, klidné zátoky
zřít budu, šírém na moři
jak orkán zuří divoký
a vlny zvedá v pohoří...