Ne, není možno stranou stát,
když krev se lila po náměstí,
když za to, že jste chtěli vzplát
pro svoje právo – dnešní řád
se na vás vrhl s šavlí v pěsti.
Zde jsem a volám ze všech sil
té moci v tvář, jež lid můj drtí:
Kdo nad všecky vás postavil?
Kdo dal vám v ruce samostříl
a právo nad žitím a smrtí?
Že máte roucho nachové
a zdobíte se ďábla zlatem –
kdo dal vám právo, vrahové,
rozkázat v zlobné vůli své,
by člověk člověku byl katem?...
Však nebudete vítězi
a lidu mého nezdoláte:
nic nespomohou řetězy,
nic vaše zloba bez mezí,
nic vražedlné zbraně klaté!
Jde od východu vlna blíž,
slyš hukot její z širé Rusi –
kdos utiskoval, dělej kříž,
bodáky příboj nezdržíš – –
i se zbraněmi tebe zdusí!