Tak jak to jaro letošní
je naše láska smutná;
strom ve květu sic k nebi ční,
však o paprscích marně sní –
obloha pláče rmutná.
Pták písně schoulen v haluzích,
tich ve snění se ztrácí –
sní jiné země o luzích,
kde v slunci plane květů sníh
a v písních hýří ptáci.
Déšť v mladých listech šelestí
a chladná zem jej vpíjí –
jen pohlížíme s bolestí,
jak padá květ snů o štěstí
a máj den za dnem míjí...