MODLETE SE ZA MNE!

Vše opouští mě, nechtějí mne znáti, kdož byli srdci mému nejbližší, stín prodloužil se, den se valem krátí – kdo moji úzkost, kdo ji utiší?

Vše, več jsem kdysi věřil, bylo klamné – má sestro bílá, modlete se za mne! Kde chtěl jsem růže míti – vzrostlo hloží, já vína nalil – hořklo v poháru;

mě za vše soudit budou lidé boží – hle, soudce jde již v přísném taláru! Vše, več jsem kdysi věřil, bylo klamné – má sestro bílá, modlete se za mne!

Vše zničeno, co pěstoval jsem v duši od první svého jitra hodiny, i poslední mé květy osud kruší – váš karafiát zbyl mně jediný!

Vše, več, jsem kdysi věřil, bylo klamné – má sestro bílá, modlete se za mne...