Skip to content
1864–1952

LĚTO.

Adolf Černý

S úsměvem Léto tiše leží ve vzduchu sluncem rozehřátém – v potoce ryzí stříbro běží, pšeničná pole hoří zlatem.

V mateřském štěstí po okolí pod modrým rozhlíží se nebem – křepelka zvučně volá s polí, zrající žito voní chlebem...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
LĚTO. · Adolf Černý · Poetry Cove