„Jsem Vesna,“ dítě, pravila jsi –
a tušil jsem růst fialky,
vlát rozpuštěné dívčí vlasy
a oči toužit do dálky.
A bylo mně jak za dnů jara,
když svět byl plný úsměvů –
zas věčný oheň v prsou hárá
a srdci zas je do zpěvu!...
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.