Cestou šli jsme prostřed lesů,
záři štěstí na čele –
ještě si ji v srdci nesu.
Dřímej sladce, anděle!
Drahou hlavu ulož k snění,
vlas kol tváře rozvlněn,
duše moje v roztoužení
přijde k Tobě jako sen.
V čisté čelo políbí Tě,
zlíbá ústa, tvář i vlas,
vyvede Tě, drahé dítě,
na pěšinu lesní zas.
Půjdem tiše po dne vzruších
v bílé záři měsíce –
na nebi i v našich duších
bílých hvězd statisíce!...