Od prahu jsi mne vyhnala
jak žebravého molaha,
přec modlím se, by dobrý bůh
ti žehnal dívko předrahá.
Mé srdce kletby neznalé,
má hněvy láska nerodí
a čista jako v první den
mne žití dráhou provodí.
Snad kdys i ty ji zpomeneš
a slza líc ti zaleje,
kdy nad mým dávno hrobem již
se všecka zavře naděje.