Od lesa k hradu polí lán,
Oj jede, jede s paní pán;
Na vraném bujném jedou koni,
Vesele podkovičky zvoní,
Na královský hrad.
I přišla svatba zase zpět,
Panna nevěsta jako květ;
I byly hody, radování,
Hudby a plesy bez ustání
Po tři neděle.
A což ta matka babice?
A což ta dcera hadice? –
Hoj! vyjí čtyři vlci v lese,
Každý po jedné noze nese
Ze dvou ženských těl.
Z hlavy jim oči vyňaty,
Ruce i nohy uťaty:
Co prvé panně udělaly,
Toho teď na se dočekaly
V lese hlubokém.
A což ten zlatý kolovrat?
Jakou teď píseň bude hrát?
Jen do třetice zahrat přišel,
Pak ho již nikdo neuslyšel,
Ani nespatřil.