Tmí se, na klekání zvoní,
sen své žádá oběti;
hvězdy světlé jiskry roní:
srdce moje, jak je ti?
Vzhůru tam bych stoupilo,
s hvězdami se spojilo;
s hůry se hvězdami těmi
na vlastenskou tuto zemi
rosné slzy ronilo!
Vzhůru tam bych stoupilo,
lásku k vlasti budilo:
srdcem rázným zvučných zvonů
rázně v srdce milionů
synů českých mluvilo!