Vždycky mně říkala
má zlatá matička,
že má každý člověk
svého andělíčka,
a ten anděl boží
v štěstí i v nesnázi
že viditelně
člověka provází. –
Můj božíčku milý!
jak jsme slabí lidi:
mne nejvíc to těší,
co mé oči vidí.
Ach což vidí, vidí
krásných andělíčků:
z těch mi dej jednoho,
můj milý božíčku!