Na míle daleké jak slunno v kraji!...
vesmíru modro žhavé splývá v lesy
a v pláně zvlněné, kde žita zrají,
a na skal fantastických šedé tesy.
Much, cikád koncerty kol v polích hrají,
kde v prouhách obilí se modří chrpy,
ve věžích pustých skal holubi lkají,
při zpěvu na mezi kdes zvoní srpy.
A nad tím krajem na daleké míle,
kde hřbety skloněny jsou v potu píle,
s dvou skalin železných v satanské síle
jak paže kovové se dosud Trosky týčí...
Že lid zde v hypnóse spí, hlavu chýle,
bys řek’, tu dolů shlížeje v kraj trpasličí.