Jsou dny, kdy zdá se tajemstvím,
že člověk žije,
kdy záhadou jsi s žitím svým,
jež chmura kryje.
Jdeš krajinou – je bezcestná,
déšť v tebe bije...
A jakás píseň bolestná,
truchlivé poesie,
k tvé duši, hříchů výčitky kde klnou,
se nese z dáli ztracené tak tesknou vlnou.