Bože, jak ta chvíle blaha letí
jako motýl s květnatého stvolu!
S ženkou já, dvě bledé, snivé děti,
dva dny celé jsme juž spolu.
Jak ta svatební noc byla krátká,
žel, juž nevrátí se nikdy více!
Kam jen prchla políbení sladká
na tvá ňadra, na tvé líce?
V říši snů kams’ letí lásky chvíle,
letí, letí... bojím se to říci...
nehleď na ty kamelie bílé,
které vadnou ve kytici!