Na březích Rýna před mnohými roky
za noci vzplály hněvné tvoje sloky,
za jarní noci v duši nadšené.
Létla jsi, písni, s vlající kšticí,
přes lány vlasti, Furie mstící,
rozpjala’s perutě své plamenné!...
V žaláři dusném národ můj, ach, snivý
za zády strážce zpívá zpěv svůj tklivý,
před jeho zpurným zjevem zmlkne hned,
za nocí mrazných sny se jen blaží,
z okovů zvolna vyvléc se snaží
bázlivě, ach, juž tolik, tolik let...