Skip to content
1868–1940

PŘI SLUNCE ZÁPADU. (III.)

Emanuel Čenkov

Dnes západ podobá se břehu, jejž zlatý okeán vod jasem smývá, kde delfíni si hrají nezbední kol víly oblaků, jež něhu

svých ňader znořuje z pěn sněhu a po své lázni za sluncem se dívá... Tu cítíš, kterak touha kouzla žhavá tvou duši vábí tam... i v let se dává

do kraje přeludů jak labuť snivá, když zapěti má píseň poslední.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
PŘI SLUNCE ZÁPADU. (III.) · Emanuel Čenkov · Poetry Cove