Šat mraků zlacené má třásně
jak lože nádherné, kde slunce zmírá...
Plá oběť oblaků tak jasně,
že duše dojata jak vánkem lyra
zní tiše písní mystickou.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
PŘI SLUNCE ZÁPADU. (II.) · Emanuel Čenkov · Poetry Cove