U bystré Moravy roj racků křičí v plese,
kol z kraje plochého zní much a cvrčků zvuk,
ve zpěvných spirálách se skřivan k nebi nese
nad vonný koberec zrajících polí, luk.
Zde cítíš domov svůj, zde duše tvá dlí ráda...
na měkkých lučinách se pasou koní stáda,
krav pestrých dav tu trávu žvýká dumavě,
cos šumí tu a písní zvoní jásavě.
Dál krajské město je... dvě barokové věže,
věž staré radnice a bílých domů tlum...
Na břehu usedni, zři k modru v trávě leže
a v modru rozptyluj mrak svojich českých dum!