Hvězd zářné tajemství, toť Lidstva věno,
jež temné jest a nezodpověděno
na věky věkův zůstane...
Kdo v kosmu stvořil miliardy hvězd?
Kdo určil geometrii jich cest?
Kdo vyvolal je v žití?
Na čí se rozkaz třpytí
a na čí povel každá k posledu,
než zmizí bez sledu,
tak ještě slavně zaplane?
Hvězd zářné tajemství k nám dolů splývá,
za krásných nocí srpnových...
Je šťasten ten, kdo jen se vzhůru dívá,
vy, hvězdy, k vám svým prostým okem,
jak plujete kams kosmu tokem,
ten skromný pastýř prostřed ovcí svých,
jenž na horách svou zbožnou píseň zpívá.