Skip to content
1868–1940

DVĚ MODLITBY. (II.)

Emanuel Čenkov

Své síly vědomi, my pozdvihujem pěsť a světu celému tak hlásáme svou zvěsť: Vlast naše nestačí pro rodu rozpětí, přes nivy Slovanů my najdem východ cest,

tam sídla germánských si založíme měst, z nichž orel výbojný zas dále vyletí! Jsme raça pánů – k rabství Slovan stvořen a jeho hrad, ten námi bude zbořen.

Za věku Karlova my sáhali jen k Labi, nám stále ustupoval v míru Slovan slabý... Teď k Baltu dál, přes Polsko, ruské pláně, pro strach vší Evropy jak líté saně!

Ó, Bože přemocný, nám zbraně dej, nám k štěstí výbojů jen stačí zbraně a zbraně, zbraně, zbraně nám požehnej!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
DVĚ MODLITBY. (II.) · Emanuel Čenkov · Poetry Cove