Přijď, Muso, ke mně tiše, tiše,
v tu zaprášenou kancelář,
dej mi zas píti ze snů číše,
mně líbej žhavě bledou tvář.
Přijď, Muso, ke mně zlehka, zchytra,
– neb ostražitý chef je můj –
do sprahlé pouště mého nitra
zas jaro vonné rozčaruj!
Již v mládí, ve školácké škamně,
já miloval tvých vděků sbor,
a pro tu lásku žárlil na mě
pedantským hněvem profesor.
Přijď, Muso, zas... Chci opět krásti
polibků tvojich úlevu
a douškem lokat zas ty slasti
jak v prvním, tajném rendez-vous.