Ty koutku vlasti urvaný,
na jihu při pomezí českém,
já poutník žitím uštvaný
vzpomínám tebe bolným steskem!
Kolébko mojich snův a dum
za dnů mé mladosti tak svěží!...
tvých lesů v duši nosím šum,
celý ten kraj v mém srdci leží.
Já miluji jej ze všech sil:
v tom kraji spí mé matky hlava,
za vlasti kout ten bych se bil
s ohnivou láskou do krvava!