Mhla a noc – jak teskno, temno,
Mrtví z hrobů ven se derou,
Lahodí jim procházet se
Srdce nocí žalošerou.
Svěží mládí ideály,
Teď co kostry bílé straší,
Nelze mi je zaklet v rovy,
Mužné myšlenky mi plaší.
Královna jích děva štíhlá –
Temné kadeře se vlní,
Temné oči v bledé líci
Srdce starou touhou plní.
Smějí se bezdušné loutce,
Jenž sí s hochem zahrávala,
Slabé srdce, neuzděné
Temným okem opoutala! – –