„Famósní skok! Toť božský kůň! –
Vlaška dnes činí divy!“
Tak jední, druzí němě zří,
Jím nic nezdráždí čivy.
A paňác dnes jak zběsilý –
„lůza“ mu řehce slávu,
Smíchy se chtěli zadusit,
Když klesnuv zakryl hlavu. – –
V sedadlech pánů pověst jde,
Že dcera jeho v mření – –
On slyšel jejich pískání
A skákal k udivení.
Jední se trpce usmáli,
Druhé obešla hrůza:
Ode rtů ke rtům hučelo:
„To dovede jen lůza!“