Ty labutičko, starší sestřičko,
Ty rodná moje a přívětivá!
Nelíbo-liž tobě mně se svěřiti,
Upřímnou pravdu vypovědíti,
Jaké jsi včera až do večera
Za naším sadem s milým stojeci,
Po luhu s ním se procházejeci
Rozprávky vedla a tajné řeči?
Ty holubičko, mladší sestřičko,
Ty rodná moje, ty má důvěrná!
Rádabych já se tobě svěřila,
Všecku rozprávku tajnou zjevila;
Mně z paměti-to řeči vypadly,
Řeči vypadly pro dvě slovíčka
Druha milého, přelaskavého.
Ne slavíčkové dva zašustěli
Okolo ucha přeletujíce,
A dvě slovíčka zaštěhotaly
Ze srdce milého vyletujíce;
Jedno slovíčko: miluji tebe!
Druhé slovíčko: na věky má jsi!