Hebkým májovím se soumrak sklání,
Z volšin tráva požatá zavání
Jemně do tichého vůkolí;
Z jabloně se stkvělé květy snáší,
Slavík zvuky truchlivé pronáší,
Za nimiž má duše hláholí.
O, můj Slave! odňatý mi druhu,
Snads ty z některého světa kruhu
Ke mně sstoupil vonným zápachem?
Sešli těchu v libém jarním vání;
V životě nám poslední shledání
Nebylo – tys v chladnou klesl zem.