Povyjasni medle slzícího Oka, drahá máti! s vítěznou Anjela již vidím příchozího Laskavě kynouti korunou.
Nežalostni více, dopřej nebe, Nebe přej dcerušce nevinné, S milým otcem budem čekat tebe, V rozkoších kde duše poplyne.
Důvěrně ti žádost ještě složím Na srdce: až zhasne žití mé, Duch až tamto vzlétne k stánkům božím; Tělo bílým rouchem oděné
V rakev polož kvítím ozdobenou, Z rozmaríny něžný věneček Vlásky protoč, v ruce oblíbenou Knížku žalmů dej a křížeček.
Hrob podál u lípy, ze hřbitova K nám co svrchkem kostel přehlídá, Vedlé Barunka kde sousedova, Spoludružka milá spočívá,
Vykopat dej, kříž i pohotově Měj, by blahé chvíle minulé – Připomněly na zarostlém rově Rok a jméno dívky zesnulé.
Pak, drahá matinko! pohřeb krásný Dej Marínce milé vystrojit: Zvon ať v dálku oznamuje hlasný Průvod můj, pobožný zova lid.
Pod věnečky ať se shromaždějí Ze vsi naší mladé družičky, Školní zpěvci truchlivé ať pějí Při modlícím knězi písničky.
Pozvi všecky naše statné mládky, Jimž sem sloula švárnou holčinou; Mé, ach, jasné čelo v jarní svátky Kvítím nikdý víc neobvinou.
Spanilé též naše vesničanky Víc mne nepřivábí k radosti, Strojíc po žni hlučné radovánky, K plesu podzimní ni slavnosti.
A tak přijmi za tvé pěstování Vroucí díky, máti přemilá! Sklíčené v občerstvivém ti vání Seslaná mým duchem posila
Trudné často mraky rozežene, Šlechetným i oněm na mechu Hrobky mé za krůpě vyperlené Libý šeptot stvoří potěchu.
Cookies on Poetry Cove