O, šťastný tebe kdo stromku milý vsadil
V plodnou otcovu zem, více kdo štěpoval
Šťastný, k své i radosti,
Svým vnoučkům i ku potěše.
Předzvídám, čile jak vzhůru haluzky se
Husté míti budou, v stínu pohostinném
Ptáků zpěv chovajíce
Mlíčným květem obestřených.
Květiž, stromku milý! vroucně bohyňko tě
Žádám, ochrana buď v máji žití jeho,
Před zhoubným uchovejž ho
Chroustů hejnem a housenek.
V prudké bouři ho chraň, s oblaky vichrové
Boj když provozují, v zkáz mu přijít nedej!
Mocnou drž ruku nad ním,
Než zas slunce se zasměje.
Když rdícím ovocem ouroda tížiti
Outlé větve bude, (míro radosti mé!),
Rozjasniž s rodinou se
Tvář zástupce milostivá.
Pak tě jedle hrdá z sousedových zahrad
I s zpourným topolem, cos posud s ousměchem
Mníc rovného nemíti,
V skrovnou štěpnici hlídala;
Tě ať vychvalují, tvou honosíce se
Vejškou, ač zplanělou, skvostu co šetřejí,
Nám hojného milejší,
Skrovný ačkoli, strom plodu.