Leč i hmota prostě měkká
V mrtvu věčném šamotá,
Neplodné i jí se leká
Blahá jiskra života.
Z kruhů ve kruhy se točí
Duté její obvody,
Odpor čijíc rozdivočí
Se na lůně přírody.
Tak bezmezným klame ruchem,
Jak by valným žila duchem,
An předc nikde ze středu
Nehýbe se ku předu.