Srdcem chladným, umem suchým
Za pravdou se sháněje,
Uslyšíš jen šumem hluchým
Zníti vždy své kročeje.
Viz ty divné tvorstva svitky!
I v tichém snu dokola
Vše do nejvnitřnější nitky
Bdí a vře a plápolá.
Všude pravdy pramen stkvoucí
Rozlitý jen láskou vroucí
A tvým žezlem, básnění!
V podobu se promění.