Skip to content
1799–1852

I. BOHATÝR MUROMEC.

František Ladislav Čelakovský

Oj za horami, za vysokými, Za těmi lesy, za hustými, A za lesy hustými Lichvinskými Vyletoval jasný, mladý sokol

Na rychlých křídlech až pod oblaky, A za tím za sokolem tři jestřábi, Tři zbojci-jestřábi jsou se hnali; Oni sokola obletovali,

Oni k sokolu doletovali, Ostré zobce mu do těla zatínali, Až jsou oni sokola k zemi strhli, A strhnuvše tak do smrti ubili.

Oj za horami, za vysokými, Za těmi lesy, za hustými, A za lesy hustými Lichvinskými Na koni se ubíral dobrý mládec,

On ne kvapem jel, a jen pojížděl Křížem ruce složiv, hlavu přikloniv, Jakby po šírém poli hoře rozsíval. I vzali se odněkud, přiskákali

Tři jezdci, všickni sobaky tatarské;*) A oni dobrého mládce obskočili, Ze zad, z boku, ze předu naň doráželi, Ostré šavle mu do těla zatínali,

Až jsou oni mládence s koně strhli, A strhnuvše tak do smrti ubili. Počali Tataré mládce svlíkati Z oděvu jeho drahého, stříbrného,

Tož ze stříbrného i zlatého, A jali se v jeho oděv děliti, Ubitému jinochu se posmívati. – A z pod lesa, lesa hustého

Vzav se tu odněkud kůň vyjíždí, On nevyjíždí, on větrem letí, A na tom na koni bohatýr Muromec, Muromec ze slavného města Muroma.

Jedva Tatary zahlídnul, tři sobaky, On z toulu vynímá kalenou střelu, Střelu pustí s tětivy hedbávné, Střela ta se zaryla v bílá ňádra,

V bílá ňádra prvního Tatařína. A Muromec vytasil meč ocelový, Mečem tím ocelovým rozpůlil V dvě půle druhého Tatařína.

A třetí Tatařín na kůň vyskočiv Utíká maní nemaní v šíré pole; I bylo se Muromci čemu smáti, I bylo bohatýru takto mluviti:

„Hoj, kdo přede mnou utíká v šíré pole, Na toho já meče netasívám, Za tím já střely kalené nepouštívám, A pouštívám tě, můj koni bujný!“

Tomu hlasu kůň bujný porozuměl: On prvním skokem – do půl pole, On druhým skokem – do Tatařína, A třetím skokem – Tataru přes hlavu;

I valí se, padá Tatařín k syré zemi, Na kusy lebka jeho roztřepena, Tož rázným kopytem koně bujného. A vrátil se Muromec k dobrému mládci,

K mládci tomu dobrému, ubitému; On vykopal hrob v šírém poli, Do toho hrobu tělo položil, Za duši jeho se pomodlil,

A schytav a svázav koně tatarské On s nimi ujížděl ve svatou Rus.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
I. BOHATÝR MUROMEC. · František Ladislav Čelakovský · Poetry Cove