Vy, jenž trudné ňádra otvíráte
Volněj, bratří, v chrámě přírody;
Vy, jenž hojných zlostí zárody
Ke své škodě v světě potíráte;
Vy, jenž dny a noci provzdycháte,
Želejíce lásky neshody;
Aneb odkopnuvše mrzké návody,
Onu velkou ztrátu semnou lkáte!
Čisté duše! s losy nezbednými
Jimžto v zmatku tuto válčiti,
K břehu kroky pospěšte rychlými.
Zde je pevná loď a silné veslo;
Kdož by nechtěl v kraj ten plaviti?
Ideál a krása! naše heslo.