„Slovanským jménem nedám dítě křtíti,
Mohloť by mu to někdy k hanbě býti.“ –
Tvá vůle! hnízda svého hanče,
Od krve české odřezanče!
Za jméno křestné, já co viděl,
Neznám, by někdo byl se styděl;
Spíš bývá k necti příjmení,
Otec-li dá se v zlehčení.
To hleď, můj brachu, dítkám lepší dáti,
Sic budou lidé jim se právem smáti.