Veliký černý sen
můj život přepadá,
kdo touze klidu jen,
kdo klid mé zášti dá?
Víc nic už nevidím
a chápat nebudu,
co dobrým je, co zlým...
Ó smutku osudu!
Kolébka pouhá jsem,
houpou jí ruce, ach,
kdes dole v sklepu mém.
Je ticho v hlubinách.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.