Má píseň nezná zákona
jak moje toulka cíle,
já nepočítám s úzkostí
své slabiky a míle.
Též správnost mluvy bezvadná
mi dělá malou starost –
bez bázně zprosta zpívám si,
tak, jak mi zobák narost’.
Ten germanismus banální
sem arci schválně pletu:
by zbavil mě hned první zpěv
všech nudných školometů.