Než vypuzený kancléř úskok jiný
si chytře smyslil: že s ním do ciziny
před luzou prchla jasná nebes kněžka
a po jeho zde boku skrytě mešká.
I dovedl tou bájí národ zmásti
a lišák starý v krásné noci jedné
vjel triumfem zpět do radostné vlasti,
s ním Pravda – v karose zas neprůhledné,
neb za trest, že se bralo v exil božství,
se nechce zjevit nevděčnému množství...
A tak se pěkně vláda vládou střídá,
tu jedné straně zdar, tu jiné vzchází;
z nich každá Pravdy zámek prázdný hlídá
a pozlátkem se blýská krásných frází.