Výš domem stoupají. Tu v nočním šeře
jas chodbou svitl; rozlétly se dvéře
a pyšná komnata se jeví oku,
kde na stole ve vase skvostné strmí
směs květů vzácných prostřed jemných krmí
a třpytných sklenek zámořského moku.
Sbor hostí vybraných se baví v kole –
víc vkusné nádhery tu nežli dole!
Tu služka k vyfintěné paní šeptá,
jež zašustila v chodbu: „Pekař reptá,
chléb nechce čekat – “ Zlobu v tichém hlase,
si dupla paní: „Bídák! Co té chátře
již výdělku jsme dali!“ V dolním patře
lhou vznešenosť a bohatství ti zase.