Ze vřavy trhu v části města tišší
šla jejich pouť. Tam stavil nohou spěch
dóm velebný, jenž z chumle všedních střech
jak olbřím strměl ku hvězdnaté výši.
Níž v oknech špičatých svit pestrých skel
o pozdní pobožnosti vyprávěl
a z nitra zněl i temný hymnus lidu.
Leč nad okny ve svatodumném klidu
hloub jímaje do lunných svitů rost
tlum pilířů a fiál nebetyčných
i smělých oblouků a kružeb sličných,
jak báchorkový zkamenělý hvozd,
jenž v úchvatný zjev chmurné nádhery
své zdobné liany a větve splétal;
v nich míhaly se šklebné příšery
a květů křížových sad lepý zkvétal
tam, ku hvězdám kde tíhnul mocný štít.
Chceš dovnitř vstoupit? Nech nás mimo jít!