Jitřní nám jásají zvony,
posupná ulétá noc,
nad vetché kříže a trony
nová se vztyčuje moc,
okovy, bodáky lámem’,
nad kleslým pověry chrámem
osvěty budujem týn,
obléká juný duch času
talár věd za popskou řasu,
halenu za hermelín,
sřítí se trouchnivá násilí vláda,
pomine národů divoká váda,
změní se svět
po chmurách tisíců let
prací uvolněnou v jediný květ.
Přes říší umělé meze,
přes dávný národů spor,
přes veto vládce a kněze
lidstva se sjednotí sbor,
plemena v náruč si klesnou,
přísahu bratrství plesnou
zahlesnou jediným rtem,
rovných všech rodina lidí
novou si společnost zřídí,
valný všech jazyků sněm
prohlásí zákony úmluvy nové,
splní se hnětených staletí snové,
širou tu zem’
k dědictví šťastnému všem
ovládne práce pak vítězný tem.