Náhle bobky ve vlasy se mění,
vlasů kruh na holém temenu,
žíně, kápí místo obrnění,
v rukou kříž a nohy v řemenu;
a tu tiché hradby Nazaretu
stříbrně mi luna maluje
a v svém jemném, mnoholistném květu
hvězda spanilá jim kraluje.
A tu zvonky blíže, dále znějí,
zpomínají čarokrásné dny,
slzy pohnutí se v líci chvějí,
v duši tonou víry blahé sny – . *