Skip to content
1846–1908

Mé sny. (1.)

Svatopluk Čech

Stěny síně nejisto se chvějí, v uchu hudba dušená mi zní, jako v kouři ženštiny se chvějí, já se chvěju, já se nesu s Ní.

Z černých vlasů korály jí blýští, zrak můj bloudí v labyrinthu krás, z hrdých brv jí plamenové prýští, dlaň má svírá zlatotkaný pás.

Cítím ji již u samičké šíje, ňader perly na prsou mi zní, měkká dlaň se po krku mi vije, horký ret se celována mní – – –

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Mé sny. (1.) · Svatopluk Čech · Poetry Cove