Ty verše, plny hran i vad,
jsou všední plody profanního péra,
jim chybí umělecký lad,
žár básnický a práce ciseléra.
Jim nedal’s jasně vytrysknout
ze svatých, čistých poesie zdrojů,
je zbarvil času rmutný proud
a zakalilo vření denních bojů.
Tak zavzní asi mnohý hlas
a právem snad má kniha hanu sklidí;
sám hojný zřím tu stín a kaz,
přec posílám ji klidně mezi lidi.
Co napsal jsem, to psáno jest,
nechť souhlas zní neb hlasy kárající –
já nechtěl získat pěvce čest:
co myslím a co cítím, chtěl jsem říci.