O hvězdo mořská, kotvo naděje,
posvátnou dlaní uhlaď peřeje,
sviť libě vodním závojem
těm, co tam spějí s pokojem,
o hvězdo mořská!
O hvězdo mořská, zdroji života,
nech bouře zlá i koráb ztroskotá,
ty na dně pustém novou chýš
z těch trosek lásce vystavíš,
o hvězdo mořská!
O hvězdo mořská, dejž, by úpadem
král bouře sklonil mračný diadem,
a z trosek lásce – hlas náš slyš –
tam na dně věčnou vystav chýš,
o hvězdo mořská!