Bojím se tě, můj otroku!
Šílenství ti hárá v oku –
Spi má mladá, spi má paní,
ve velkého ducha dlani,
spi má paní, spi!
Já jsem černý, ty jsi bílá,
musselín tě obestýlá
jako peruť mhy,
spi má paní, spi!
Spi, má paní, v bouře ruchu,
perly blýskají ti v uchu
jako hvězdičky.
Ty jsi světlá, já jsem tmavý –
v luzném vlase plápolavý
diadém ti tkví –
spi má paní, spi!
Spi, má mladá, spi má paní,
ve velkého ducha dlani,
spi má paní, spi.
Brzy budem bílí oba,
jasnými nás vodní koba
spojí prsteny –
spi má paní, spi!
Slyšíš, slyšíš, můj otroku!
jak to praská v lodi boku...?
Já nejsem otrok, však slavný jsem král,
před časy Sudan se pěsti mé bál,
zlatý kruh okolo lýtka mi plál,
ve vlase perly – ba slavný jsem král!
Spi má paní – koráb letí
cizím břehům do objetí,
na něm okov zní –
spi má paní, spi.
Ba nejsem otrok, jsem veliký král,
jemuž plášť tygří kol ramenou vlál –
spi má paní – dollar zvoní,
pod bičem se ze zad roní
krve potoky –
spi má paní, spi.
Ale teď znovu jsem veliký král,
slyš rachot bitevní – zvoní cimbál...
Nespi, drahá moje milko
zulíbám ti bílé čílko,
korálové rty,
milko, neusni!
Nech mne – Satan ve tvém oku,
udusíš mne, z lodi boku
voda vplývá, zhynem v toku,
pro Ježíše, můj otroku...