Skip to content
1846–1908

Bez nadpisu.

Svatopluk Čech

Léta plynou, doby hynou, a jak míjí staré roky, upíráme k vám své kroky:

bychom opět štěstí nové, nové léto hlásali. Kéž by tedy noví dnové zdravím vás vždy pásali,

a my jarým povždy krokem každým příštím novým rokem šťastné léto hlásali. Ještě mnohý rok tak přeradostný

ať vám podá ruku svou, aby žádný škůdce mstivý, zlostný, nemoh’ kalit dny vám tísní zlou! Aby v zdraví, při mladistvé síle

plynuly vám živobytí chvíle, aby v štěstí zalknuly se hoře, požehnání zvěstovala zoře; každý aby den tu zřejmě svědčil,

kterak nad předchůdce slastí předčil. Jako útlé bylinky, jež by větrem k zemi padly, mrazem skřehly, parnem svadly,

jako jarní květinky nás jste věrně pěstovali, šetřili a odchovali. Za tu vaši pečlivost

nejvřelejších díků mějte, nebes přízní oplývejte, za vši lásku, upřímnost kýž se v tomto roce sklání

k vám vždy boží požehnání!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Bez nadpisu. · Svatopluk Čech · Poetry Cove