Mlčte zpěvy svaté, spěte struny zlaté, křídel ztichni šum: po skloněném čele mrak se Tvůrci stele nevystíhlých dum.
Želím chvíle té, kdy tvůrčí slastí zachvěla se v nicotě má hruď, želím chvíle té, kdy nad propastí ve tmě zavolal jsem: světlo buď!
Želím chvíle té, kdy hvězdy tvoře poprvé jsem tamo pod nohou zelenavou souš a siné moře křišťálovou shlédl oblohou.
Želím chvíle té, kdy dechem žití vyvířil jsem zemi, vodu, vzduch v divukrásné pudů vlnobití, v jarobujný živočišstva ruch.
Želím nejvíce, má tvůrčí síla člověku že z prachu dala zkvést’, – želím, želím velikého díla, želím slov, že dobré velmi jest.
Neb aj! člověk, jemuž ku radosti utvořil jsem tuto krásnou zem, poskvrnil ji stopami své zlosti, tisícerým hříchu obrazem.
Zvrácena jest cesta všeho těla, nepravostí všecka země čpí, krví prolitou se kouří celá a v sen vilný ponořena spí.
Protož ajhle! z pochvy shovívání vytasím již břitký pomsty meč, ze rtů rozjitřených v blesků plání hromu děsná probudí je řeč!
Vody hukem vykypí mé hněvy z útrob země, nebes průduchů, spláchnou žití nesčíslné zjevy, jež se tamo hemží po suchu.
Noe jen, co v mrzké chránil době na oltáři zápalný mi vznět, vyjde z potopy, jím vzbudím sobě nové člověčenstvo, nový svět.
A přec nerad, nerad sahám k meči, velký žal mi srdce rozrývá, nad tvoření rozkoš bolesť větší bořícího ach! mne provívá.
Nastojte! co září náhle boží tváří jako hvězdy let? Žalem klesá brva, slza letí prvá ve stvořený svět.
Ožij v letu, slzo má, naplniž se duchem, průsvitnýma křídloma zatřepetej vzduchem!
Přijmi tvary anděla, krůpěji mé strasti! snivý půvab do čela, v ňádra bol i slasti.
Na svět hříšný, zavilý s mého slétniž víka jako posel unylý Boha slitovníka.
Hlásej mu, že boží zor hněvivý jsi náhle prolétla jak meteor lásky neobsáhlé.
S tebou že mi vypadlo z oka smilování a jím cele zavládlo děsné hněvu plání.
Jako sněhu pýří, kolem Pána víří serafínů zjev, Jemu dav ten hustý, křídel jejich šusty, světů kolot vírný, vesmír přenesmírný,
prostory a časy, všeho tvorstva hlasy, prales bouří klaný, motýl vánkem hnaný, lásky šepot luzný, bitvy rachot hrůzný, nevinnosti snění, vášně rozechvění,
Jemu všechno kolem rozkoší a bolem hřímá, hučí, šeptá, jásá, kvílí, reptá věčný chvalozpěv!
Cookies on Poetry Cove